ZPRAVODAJ

O co se jedná 

Dokument Národní bezpečnostní strategie (National Security Strategy – NSS) není žádnou novinkou. První podobný text byl vydán v roce 1991 a současná NSS je už devátou v pořadí. NSS je obvykle vydávána přibližně jednou za čtyři roky, a to vždy nějaký čas po nástupu nové administrativy. Cílem vydání NSS je obeznámení veřejnosti s vládními bezpečnostními plány, a tak není divu, že text je velmi obecný a snadno srozumitelný. Samotná NSS fakticky nic nemění, ale přesto má docela velký význam, protože pomáhá vládě jasně stanovit priority a dlouhodobé cíle.

Trumpův úvod a americké priority

Nyní už ale k samotnému obsahu letošní NSS. Dokument začíná krátkým úvodem, https://www.whitehouse.gov/wp-content/uploads/2025/12/2025-National-Security-Strategy.pdfnapsaným samotným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který v něm přímo oslovuje své spoluobčany. Některé části úvodu jsou (stejně jako velká část zbytku textu) poněkud kontroverzní. Hned první věta dokumentu zní: „Během posledních několika měsíců jsme přivedli náš národ – a celý svět – zpátky z okraje katastrofy a zkázy.“ Následují také prohlášení o tom, že z americké armády byla vyhnána „radikální genderová ideologie“ či „woke šílenství“, což je v textu o bezpečnostní strategii přece jen neobvykle politické vyjádření. V úvodu také nechybí Trumpův známý slogan „Amerika na prvním místě“ nebo zmínka o novém závazku zemí NATO dávat minimálně 5 % svého HDP na obranu. Nejvíce kontroverzní je ale asi seznam osmi válek, které Donald Trump dle svých slov již ukončil.

Zbytek NSS se skládá z textu popisujícího budoucí americkou strategii, a to jak obecně, tak v konkrétních oblastech. Text je strukturován do čtyř hlavních částí: Co je americká strategie?, Co by Spojené státy měly chtít?, Jaké jsou dostupné prostředky pro dosažení toho, co chceme? a nejobsáhlejší Strategie. Velmi zajímavá je kapitola nazvaná Priority (patří do části Strategie), ve které jsou jasně popsány zásady budoucí americké bezpečnostní politiky. Asi nejdůležitější z nich je „mír skrze sílu“. Podle tohoto principu by se Spojené státy měly stát tak silnými, že by jim nikdo nemohl konkurovat, a tak zajistit mír, což je jeden ze základních pilířů americké obrany už od dob Ronalda Reagana. Mnohem překvapivější už jsou zásady „prvenství národa“ a „flexibilního realismu“, ve kterých se klade důraz na národní suverenitu a dosažení realistických politických cílů.

Jižní Amerika a Asie

Pojďme ale již ke konkrétním plánům současné vlády. V sekci o Jižní Americe se autoři přímo hlásí ke znovuzavedení Monroeovy doktríny. Tato doktrína, přijatá roku 1823, nese jméno pátého prezidenta USA Jamese Monroea, který v ní v podstatě vyhlásil hegemonii Spojených států nad západní polokoulí. Její znovuvyhlášení asi nebude přijato pozitivně ve Venezuele, které Trump v poslední době několikrát hrozil invazí, ani v Číně, která do Jižní Ameriky mohutně investuje. Vztah s Čínou, kterou současná vláda považuje za největšího současného rivala, je i předmětem velké části kapitoly o Asii. I zde se sice klade důraz na větší zapojení amerických spojenců do kolektivní obrany, ale dokument zároveň jasně dává najevo americkou ochotu chránit Tchaj-wan a zamezit pronikání čínského námořnictva do světových oceánů. Hlavním cílem podle dokumentu není vyvolat válku, ale naopak z pozice síly „odstrašit“ protivníky.

Make Europe Great Again

Pro Čechy je ale bezesporu nejdůležitější kapitola o Evropě, nazvaná Podpora evropské velikosti (Promoting European Greatness), což jasně odkazuje na oblíbené heslo Donalda Trumpa „Udělejme Ameriku znovu velkou“ (Make America Great Again). Evropa je v NSS popsána jako vojensky upadající a ekonomicky stagnující. Text však zachází ještě dál a tvrdí, že Evropa čelí riziku „civilizačního vymazání“ kvůli omezování demokracie a národní suverenity, nízké porodnosti, migrační politice či omezování osobní svobody, přičemž z kulturního i ekonomického úpadku jsou viněny především nadvládní organizace v čele s Evropskou unií. Na druhou stranu ale dokument ujišťuje o důležitosti Evropy pro Spojené státy a vyjadřuje ochotu současné vlády pomoct Evropě „vrátit se na správnou cestu“. Jednou z priorit americké politiky by také mělo být mírové ukončení války na Ukrajině a následná stabilizace evropské ekonomiky, obnova strategické stability s Ruskem a znovuvybudování Ukrajiny. Americké kroky v případě selhání vyjednávání už popsány nejsou. Poslední dvě kapitoly dokumentu jsou věnovány Blízkému východu a Africe

Jaký má dokument význam?

NSS se příliš neliší od dříve proklamované zahraniční a bezpečnostní politiky Donalda Trumpa, ale svou ucelenou formou umožňuje snadnou orientaci. Je jasně patrné, že Spojené státy nadobro opouštějí cestu „světového četníka“, jehož zájmovou zónou byl v podstatě celý svět. Samozřejmě bude záležet na konkrétních krocích americké vlády, ale dokument je signálem toho, že minimálně evropské státy by se měly o svou bezpečnost starat samy. Celý text je také plný prolínání bezpečnostní politiky s ideologií či kulturou, což dříve rozhodně nebylo normou. Názory na NSS se mohou různit, ale není pochyb o tom, že značí zásadní změnu americké bezpečnostní politiky.