ZPRAVODAJ

Jak prorazit blokádu

Americká občanská válka vypukla 12. dubna 1861 po odtržení jižanských států (Konfederace) od zbytku Unie. Důvodem odtržení byl především odpor jižních států k novému prezidentovi Abrahamu Lincolnovi, který se stavěl proti otrokářství, na kterém byla ekonomika Jihu závislá. Jednou z hlavních výhod Unie bylo to, že na průmyslovém Severu se nacházela většina velkých loděnic a přístavů, takže od začátku války disponovala námořní převahou. Unijní vedení se proto rozhodlo vyhlásit blokádu jižních přístavů, což mělo podlomit jižanskou ekonomiku. Konfederace se zoufale snažila najít nějaké řešení, ale veškeré výhody byly na straně Unie: její loďstvo bylo větší, lépe vyzbrojené a mělo i mnohem více zkušených velitelů. Nakonec se velitelé konfederačního loďstva rozhodli urychleně postavit zcela novou loď, které by žádná ze starších lodí neměla šanci odolat.

CSS Virginia

Jednou z největších námořních základen nacházejících se na území Konfederace byl virginský Norfolk. Tamní posádka ale zachovala věrnost Unii a před ústupem zapálila všechny lodě. Jednou z takto poničených lodí byla i fregata USS Merrimack, na které ale shořela jen horní paluba a plachtoví. Právě proto byla vybrána pro přestavění na obrněnou paroloď. Obrněné lodě byly tehdy novinkou, první z těchto lodí, francouzská Gloire, byla postavena pouhé dva roky před vypuknutím občanské války. Přestavba Merrimacku postupovala velmi rychle a byla dokončena 7. března 1862. Nová loď dostala i nové jméno: CSS (Confederate States Ship) Virginia.

Nepředstavujte si však pancéřovaný křižník z 20. století. Virginie měla pouze jednu asi 80 metrů dlouhou palubu, která se nacházela těsně nad hladinou. Na palubě byla umístěna nástavba ze dřeva pokrytého ocelovými pláty. Nástavba byla kvůli větší odolnosti zkosená a loď tak trochu připomínala plovoucí střechu. Virginie navíc měla vodní šroub poháněný parním strojem, kvůli čemuž potřebovala i komín. Výzbroj tvořilo 12 děl umístěných po celém obvodu nástavby a také ocelový kloun přidělaný k přídi lodi.

Bitva u Hampton Roads

Na svou první plavbu a zároveň první bojovou misi vyrazila Virginie už 8. března 1862, tedy pouhý den po svém dokončení. Jejím úkolem bylo pokusit se prorazit unijní blokádu vodní cesty Hampton Roads, která odděluje Norfolk od Chesapeakské zátoky. Posádka se skládala z asi 300 námořníků, velitelem lodi byl komodor Franklin Buchanan. Prvním cílem Virginie se stala unijní loď USS Cumberland, do které narazila klounem. Napadená loď se téměř ihned potopila, a dokonce s sebou málem stáhla i Virginii, která během srážky přišla o kloun. Překvapení námořníci na ostatních lodích unijní flotily začali na podivnou loď střílet z děl, všechny rány se ale od obrněné Virginie jen neškodně odrážely. Komodor Buchanan zvolil jako další cíl loď USS Congress, s níž Virginie svedla asi dvouhodinovou dělostřeleckou přestřelku. Fregata Congress ale nerovnou bitvu nakonec prohrála a potopila se, zatímco jen lehce poškozená Virginie se obrátila proti další unijní lodi, USS Minnesota. Její posádka se snažila před Virginií uprchnout, ale Minnesota najela na mělčinu a zůstala tam uvězněná. Od zničení jí zachránil jen západ slunce, po němž se Virginie vrátila zpátky do přístavu. Virginie utrpěla jen lehké poškození a posádka měla několik zraněných, mezi kterými ale byl i komodor Buchanan. Velení lodi se místo něj ujal plukovník Catesby Jones.

Monitor připlouvá

Další den ráno Virginie znovu vyplula a vypadalo to, že porážka unijní flotily je neodvratná. Prvním cílem Virginie byla uvězněná Minnesota, která se v podstatě neměla jak bránit. Po přiblížení k Minnesotě ale plukovník Jones zjistil, že mezi Virginií a Minnesotou se nachází malá podivná loď připomínající „krabici na sýr“. Podivná loď nesla jméno USS Monitor a byla postavena s jediným cílem: zastavit Virginii.

Konfederace se se stavbou Virginie nijak netajila a unijní velení si rychle uvědomilo, jaké nebezpečí by taková loď mohla představovat. Bylo proto urychleně rozhodnuto o výstavbě vlastní obrněné parolodi schopné vzdorovat Virginii. Hlavním návrhářem nové lodě se stal americko-švédský inženýr John Ericsson. Monitor byl postaven za pouhých 101 dní v Bostonu a jeho prvním bojovým úkolem byl urychlený přesun do Chesapeakské zátoky, kde se měl pokusit zastavit Virginii. Monitor byl oproti Virginii mnohem menší: na délku měřil 50 metrů a na palubě se nacházelo jen 49 námořníků. Nad hladinu výrazně vyčnívala kromě komína (který se před bojem zatahoval) pouze jedna část lodi: otočná dělová věž s dvěma děly, která byla první takovou konstrukcí svého druhu. Celý povrch lodě byl pokryt pancéřováním. Velkou slabinou lodi ale byla plavba na volném moři a za špatného počasí, protože kvůli nízké palubě byla loď velmi nestabilní.

Bitva propuká

Obě pancéřové lodě po sobě začaly střílet z děl a zároveň se k sobě neustále přibližovaly. Žádná ze střel nedokázala prorazit pancéřování lodi, ale přece jen o trochu hůř na tom byla Virginie, jejíž pancíř byl slabší. Bitva nakonec trvala několik hodin. Lodě se k sobě přiblížily na velmi blízkou vzdálenost, někdy se dokonce téměř dotýkaly. Ani na tak blízkou vzdálenost ale nedokázala žádná z lodí vážněji poškodit tu druhou. Velitel Virginie zkusil potopit Monitor pomocí nárazu, ale menší loď se obrátila proti Virginii svou kulatou přídí a útok odrazila. Monitor se nakonec stáhl na mělčinu poté, co byl zraněn jeho velitel kapitán Worden, který krátkodobě oslepl kvůli granátu, který vybouchl přímo u jeho pozorovatelny. Přestávku v boji využila posádka i k doplnění munice z podpalubních skladů. Virginie mezitím svedla krátký dělostřelecký souboj s nepohyblivou Minnesotou, ale po návratu Monitoru se obě lodě znovu postavily proti sobě. Jejich souboj ale nakonec skončil nerozhodně a Virginie se vrátila zpátky do domovského přístavu. Obě strany po bitvě (jak jinak) vyhlásily vítězství.

Kdo tedy vlastně vyhrál?

Na první pohled je jasným vítězem Virginie, která dokázala potopit dvě nepřátelské lodě a třetí poškodit. Z dlouhodobého hlediska ale bitva u Hampton Roads skončila vítězstvím Unie: blokáda zůstala zachována a  Virginie nemohla opustit domovský přístav (Monitor zůstal na místě, aby držel Virginii v šachu). Obě unikátní lodě ale nakonec potkal smutný osud. Virginie byla zničena 10. května 1862 vlastní posádkou poté, co byl Norfolk dobyt unijní armádou. Monitor ale svého největšího nepřítele dlouho nepřežil: 31. prosince 1862 se potopil v bouři u mysu Hatteras.

Zdroje:

KLUČINA, Petr. Války světa: Ottova encyklopedie. Ilustroval Jiří PETRÁČEK, ilustroval Pavol PEVNÝ, ilustroval Petr URBAN, ilustroval Jaroslav VELC. Praha: Ottovo nakladatelství, 2018. ISBN 978-80-7451-671-9.

https://www.marinersmuseum.org/learn/explore-topics/uss-monitor-story/

https://www.battlefields.org/learn/civil-war/battles/hampton-roads

https://encyclopediavirginia.org/entries/css-virginia/

https://en.wikipedia.org/wiki/CSS_Virginia

https://en.wikipedia.org/wiki/USS_Monitor

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons (public domain)