Devatenácté století
Vyjednávání byla vždy důležitou součástí politiky evropských států, opravdu moderní diplomacie se však rozvinula až po třicetileté válce. Všechny velké války 17. a 18. století byly ovlivňovány vyslanci, spojenectvími a smlouvami. Právě zde se naplno uplatnila kryptografie. Dopisy diplomatů byly často otevírány a čteny. Téměř každá země proto založila dešifrovací kancelář. Jedny z nejlepších byly v Paříži, Vídni (Geheime Kabinets-Kanzlei) a Londýně (Black chamber).
Další rozvoj ještě urychlil vynález telegrafu roku 1844. Klíčovými pro kryptografii se staly dvě knihy: Tajné psaní a umění dešifrace pruského důstojníka Kasieskeho z roku 1863 a La Cryptographie Militaire (vojenská kryptografie) Nizozemce Kerkhoffa z roku 1883. Tyto dvě knihy popisovaly princip prolomení většiny polyalfabetických šifer. Tím postupně začala éra mechanického a elektronického šifrování.
La Cryptographie Militaire: První strana výtisku díla Augusta Kerkhoffa; první teoretické dílo vojenských šifer
První světová válka
Téměř veškerá komunikace za první světové války již byla šifrována. V zákopech se většinou používaly jednoduché substituční šifry, pro komunikaci na vyšší úrovni složité polyalfabetní. Důležitost kryptografie se projevila již v bitvě u Tannenbergu roku 1914, kde neschopnost vedení ruské armády způsobila, že rozkazy byly vydávány nešifrované. Tyto zprávy zachytili Němci a využili je ke zničení poloviny Druhé ruské armády. Další ruský kód (složitá Vigenèrova šifra upravená pro azbuku) byl prolomen během tří dnů českým Němcem Hermannem Pokornym.
Stejný souboj luštění a inovací se odehrával i na západě. Největším úspěchem Dohody bylo bezesporu dešifrování Zimmermannova telegrafu Brity. Tento telegram určený německé ambasádě v Mexiku nabízel mexické vládě spojenectví Německa a navrhoval útok na Texas. Byl zachycen Brity a po značném úsilí rozluštěn a předán vládě USA. Pro výhody plynoucí ze znalosti německého diplomatického kódu byl tento úspěch kryptoanalytiků zamlčen. Vládě USA i Německa bylo oznámeno, že přepis telegramu ukradl americký agent v Mexiku. Tato „diplomatická bomba“ nakonec způsobila vstup USA do války.
Wikipedie: Hermann Pokorny
Houston Public Media: Rozluštěný Zimmermannův telegram
Druhá světová válka a Enigma
Po první světové válce se rozšířilo používání šifrovacích strojů. Tyto stroje se většinou skládaly z klávesnice a několika nastavitelných rotorů. Dokázaly zprávu rychle a velmi bezpečně zašifrovat. K prolomení šifry bylo potřeba znát konstrukci a nastavení stroje odesílatele. Nejpropracovanějším a nejznámějším z těchto strojů byla bezesporu německá Enigma. Tento stroj byl patentován roku 1920 a neustále byl modifikován a vylepšován. První částečný průlom učinili díky plánům stroje (získaných francouzskou rozvědkou) polští matematici. Výsledky jejich práce byly těsně před začátkem války předány Francouzům a Britům. Právě Britové dokázali Enigmu definitivně prolomit.
V zámečku Bletchey Park pracovaly stovky matematiků, šachistů a křížovkářů. Nakonec Britové od roku 1943 zvládali číst všechny depeše zaslané Enigmou. V rámci zachování tajemství však postupovali opatrně, takže ani po konci války nikdo netušil, že Britové Enigmu prolomili. Hlavní matematik projektu Alan Turing však skončil neslavně. Byl pronásledován pro svou homosexuální orientaci, a nakonec spáchal sebevraždu. O přínosu kryptoanalytiků ke konečnému vítězství se veřejnost dozvěděla až po padesáti letech.
Kód Navajo
Kód Navajo (byť se ve skutečnosti o šifru nejednalo) se stal jedním z mála nikdy neprolomených kódu historie. Americká kryptografie byla v průběhu války v Pacifiku ve vážných problémech, Japonci s úspěchem luštili jeden kód za druhým. Veterán Philip Johnston nakonec přišel s nápadem na využití indiánských jazyků pro šifrování. Sám vyrostl v indiánském kmeni Navajů, jejichž jazyk se stal nejvíce používaným. Později se přidali další domorodé jazyky. Prvních 29 navajských vojáků vybralo ve svém jazyce ekvivalenty pro vojenské termíny. Stíhačku například nahrazovalo slovo kolibřík (da-ha-tih-hi), ponorku zase výraz železná ryba (besh-lo).
Tito takzvaní „code talkers“ sloužili v první linii od roku 1942 a zúčastnili se všech významných pacifických bitev. Velmi přispěli k vítězství USA, byť jejich počet nikdy nepřesáhl čtyři stovky. Po válce jim bylo nařízeno mlčení a veškeré záznamy o „code talkers“ putovaly do tajných archivů. Zásluhy Navajů a dalších indiánských vojáků byly uznány až v 70. letech.
Western National Park Association: Manuál ke kódu Navajo
The Unwritten Record: Navajští code talkers
Po druhé světové válce se kódovaná komunikace stala především elektronickou záležitostí. Hlavní roli dnes hrají počítače a dlouhé řetězce binárních čísel. Pro bližší pochopení doporučuji román Dana Browna Digitální pevnost.
Vojta Gaisler, Redakteur des MILITARY RANGE Blogs
Zdroje obsahu a fotek:
https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_cryptography
https://www.stoplusjednicka.cz/nepokoritelna-enigma
https://www.nationalww2museum.org/war/articles/american-indian-code-talkers
https://www.intelligence.gov/publics-daily-brief/public-s-daily-brief-articles/1090-navajo-nation-inventors-of-the-unbreakable-code
https://journals.openedition.org/rbnu/1482?lang=en
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hermann_Pokorny
https://www.houstonpublicmedia.org/articles/shows/houston-matters/2019/04/15/329183/how-an-infamous-telegram-spurred-american-involvement-in-wwi/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Enigma
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Tannenbergu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bletchley_Park
https://en.wikipedia.org/wiki/Philip_Johnston_(code_talker)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Navahov%C3%A9
https://en.wikipedia.org/wiki/Code_talker
https://unwritten-record.blogs.archives.gov/2020/12/01/navajo-code-talkers/
https://store.wnpa.org/products/navajo-code-talker-manual-047092
https://www.databazeknih.cz/knihy/digitalni-pevnost-251
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bletchley_Park_Mansion.jpg
