Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Není to tak dlouho, co jsem se setkal se starým známým, kterého bych tu...
Není to tak dlouho, co jsem se setkal se starým známým, kterého bych tu pojmenoval „Mazák“, a který patří ke komunitě „podivínů“, kteří jsou spíše známí pod označením Preppeři. Jako obvykle jsem byl pozván do jeho domu, kde se otevřela menší lahvinka a zabrousilo se do vod mě nepoznaných, nebo-li do světa, kde nepřipravený znamená být mrtvý a kde platí zákony divočiny. Během naší debaty jsem si zapsal několik poznámek ohledně jeho názorů a druhý den, když kocovina ustoupila a já zkontroloval zda venkovní svět není zahalený do nukleární zimy a nebo jestli mojí přítelkyni nepožírají zombie sousedi, jsem se rozhodl udělat opravdu lehký výčet toho, co by se Vám do případné apokalypsy mohlo hodit.
Základna
„Pro začátek, vole, potřebuješ pořádnou základnu, kde budeš v bezpečí, kde budeš mít uskladněný všechny svoje zásoby a zařízení ti umožní přežít dlouhej čas v izolaci od světa.“ Je jasný, že Mazák se na případnou apokalypsu řádně připravil. Pod domem je ohromný sklep, který je až po strop naplněný zásobami a vybavením pro přežití, snad i na několik let bez civilizace. Dům je poměrně daleko od jednoho nejmenovaného severočeského městečka, takže tolik nehrozí, že ho najdou lidé po apokalypse shánějící zásoby po okolí (Mazák jim říká „supi“), ale přesto není od města tak daleko, aby jeho obyvatelé případně nedokázali vyrazit na lov zásob bez auta či jiného dopravního prostředku. Pomyšlení, že můj hezký byt v panelovém domě je prakticky uprostřed města mipříliš na náladě nepřidalo a automaticky jsem na svém telefonu začal hledat domy, které by byly podobně odlehlé a daly se přestavit na skrýš před „Supy“. Přítelkyně bude 100 % nadšená, až ji oznámím, že se stěhujeme…
Jídlo
„Tatranky budou definitivně kaput, kamaráde, budeš potřebovat jídlo, co tě zasytí, dodá energii, bude skvěle skladovatelný, a HLAVNĚ trvanlivý“. Koukám tak po sklepě a nestačím se divit… V krabicích přede mnou leží standardní Americké MRE (meal ready to eat) ve všech menu, co existují (na dva roky, pro dvě osoby, ten chlap je prostě BLÁZEN). Tohle jídlo je vážně super, není nutné ho vařit a může se jíst za studena i tepla. Ale to, co dělá zázraky, je ta trvanlivost… Celých pět let to v klidu můžete skladovat a je jasný, že to bude poživatelný. Při dnešní kontrole zásob jsem došel k závěru, že 5 plechovek fazolí, dvě kila krevet v mrazáku a půlka chleba by mi stačilo tak na tři dny, pokud bych držel drahou polovičku zkrátka. Ach jo, příští nákup v supermarketu bude drahej… Zase budu muset škemrat o zvýšení platu.
„Až všem dojdou trvanlivý zásoby, pak se oddělí zrno od plev, to si piš. Krást tu umí každej, ale hrabat se v zemi už zvládá čím dál míň lidí“. Další, poněkud menší krabička obsahuje semínka zeleniny. Koukám na to jak zjara, jsem počítačová krysa a o zahrádkaření jsem slyšel možná tak z reklamy na čerstvou zeleninu v Penny. Na ukládání zeleniny, co si Mazák sám vypěstuje, má připravenou chladnou, temnou místnost, několik desítek sklenic a přípravky na zavařování (však víte, ocet atd.) Hrozivě vyhlížející luk na zdi mě přesvědčuje, že případně neumře ani jako vegetarián.
Voda
„Voda je to nejdůležitější, co potřebuješ na dlouhý přežití… Nebuď magor a udělej si hezkou zásobičku v plastu na zahradě.“ Chvíli jsem uvažoval, jak to asi přesně myslel… Vyvedl mě na zahradu a kromě svojí studny mi ukázal „nádrž“ naplněnou vodou. Podle jeho zkušeností má být nádrž plastová, protože plast má menší pravděpodobnost reakce s vodou. Při plánování se má počítat zhruba se 3 litry vody na osobu denně (já věděl, že maximálně dvě děti jsou dobrej nápad) a skladovat se má na temném, chladném místě, kde nedojde k případné kontaminaci chemickými látkami. Pokud si naplánujete vodu na déle než na rok, můžou se hodit tablety na čištění vody. Prostě je tam hodíte (do tý vody) a zlikvidujete potenciální problém v „zárodku“. Pokud budete dál od základny, připravte si filtrační brčka, dokáží odstranit různá znečištění vody a tím Vám v terénu zachránit život. Co se týká nouzových řešení, voda se dá převařovat (což stojí potenciální palivo) a nebo za pomoci improvizace získávat kondenzací (což trvá dlouho a závisí na slunci). Z pomyšlení, jak zakopávám plastovou nádrž na společné zahradě paneláku mě opět rozbolela hlava…
Energie a komunikace
„Zapomeň na svojí rychlovarnou konvici, mikrovlnku a nebo televizi… To prostě neutáhneš a navíc je to zbytečný. Ale malý věci, to je úplně jinej příběh, kamaráde“. Když jsme došli k otázce energie, lahvinka byla už téměř prázdná a já začal propadat depresím. Bylo jasný, že když se něco podělá, já, jako závislák na technologiích, budu v kopru. Pak se ale ukázalo malé světélko naděje. Mazák vytáhl několik různých solárních nabíječek a malý příruční generátor. Touhle výbavou v pohodě utáhne rádio a nebo zvládne dobíjet svítilny a pokud bude nejhůř, člověk ani nemusí být MacGyver, aby dokázal využít autobaterii jako záložní zdroj energie. Jó, ať žijou dobíjecí baterie, co jsem našel při úklidu minulý týden (experimenty s dobíjením přes autobaterii si nechám na jindy).
Teplo a světlo
„Umět rozdělat oheň je taky kumšt a rozhodně se to budeš muset naučit až padne příslovečné h…o do větráku“. Dopila se láhev a mě čekala poslední „exkurze“ do života Mazáka. Malý pokoj v domě měl určený pro skladování věcí pro rozdělání ohně. Kdo by čekal jen zapalovače a sirky, byl by zklamán. Když si odmyslím speciální sirky do větru, ukázal mi dva druhy křesadel, co si různě nakoupil. První druh byl klasický firesteel se kterým okamžitě vykřesal krásné jiskry na první pokus (mě se to povedlo asi na podesáté a propálil jsem si svoje krásné Conversky). Druhý typ byl magnéziový blok, který je schopný zapálit i mokré dřevo, ale ten se časem „ohobluje“ a nevydrží tak dlouho. Pak následovala krabice signálních světlic, které jsou schopny hořet pět minut asi 34.000°C a nebo dát vědět potenciální záchraně v okolí.
Na vaření měl připravený sporák na tuhá paliva s minimálním množstvím spalin a kouře a také někde sehnal starou polní kuchyni, která se dá zapřáhnout za auto a odvézt, kam je třeba.
Co se týká světla, v jeho výbavě jsem našel poměrně známou značku Petzl Tikka, která byla vybavena i červeným světlem pro zachování nočního vidění (teda tak mi to podal) a řadu různých lamp na solární nabíjení. Poslední byla nějaká „no-name“ svítilna, která, když se zapne naplno, dokáže oslepit i krtka.
Konec příběhu (prozatím)
Celé to setkání s Mazákem prakticky skončilo, jako všechny setkání se starými známými po letech. Vytáhl čistou láhev bez označení a se slovy, že se s tím dá čistit motor, dezinfikovat rána nebo uklidit podlaha, nalil dva panáky a já se pak probudil doma v posteli s kocovinou a hrůzou, že jsem naprosto nepřipravený na jakýkoli globální průšvih. Doufám, že tenhle pocit rychle zmizí, nebo přijdu o úspory a stanu se Prepperem.
Další články
Příběhy trosečníků: Shackletonova expedice
V dnešním článku se zaměříme na osudy Shackletonovy transantarktické expedice. Tento muž, zastíněný svými známějšími kolegy Amundsenem a Scottem, dokázal i po ztroskotání v ledové pustině udržet kázeň...
Mazaný a mazanější – historie vojenských šifer (2)
V druhé části článku se podíváme na další rozvoj kryptografie. Šifry hrály v novověké diplomacii a vojenství klíčovou roli. O výsledku jednotlivých bitev často rozhodovali matematici či šachisté ve službách...
Mazaný a mazanější – historie vojenských šifer (1)
Války často nerozhodují generálové, ale dobrá komunikace a logistika. Schopný zpravodajec může být cennější než pluk vojáků. Snahou protivníka je samozřejmě komunikaci nepřítele infiltrovat a využít ve...
Annapurna circuit: nejznámější trek v Himálaji
Projděte si s námi jeden z nejslavnějších světových trekových okruhů. Cesta dlouhá 240 km vedoucí Nepálem začíná v subtropických nížinách, dosahuje však i nadmořské výšky přes 5 000 m. Přesto je tento...