ZPRAVODAJ

Dobrá polovina největších lodí amerického námořnictva (nepočítaje letadlové lodě) půjdou za pouhé tři roky do důchodu a není za ně dostupná žádná náhrada. Jedenáct křižníků třídy Ticonderoga, každý s více než stovkou vertikálních raketových sil, začne opouštět námořnictvo v roce 2020, což zanechá nepříjemnou díru v akceschopnosti Ameriky v případě většího válečného konfliktu.

První lodě Ticonderoga byly na vodu spuštěny již v osmdesátých letech minulého století. Výtlak mají téměř 10.000 tun, délku přesahující 170 metrů a jejich hlavním úkolem je protiletecká obrana. K tomu slouží systém Aegis, který je schopen chránit velké lodě, jako jsou ty letadlové a nebo lodě bitevní třídy Iowa, před masovými vzdušnými údery. Jako bonus nosí Ticonderogy velké množství naváděných střel. Zatímco první modely lodě je nosily ve dvojitých externích nosičích (a tyto lodě jsou již dlouho ve výslužbě), ty nové jsou napěchované pancéřovými sily napříč palubou.

Tradičně, křižníky plnily mezeru mezi torpédoborci a bitevními loděmi. Rychlé a dobře vyzbrojené, křižníky zajišťovaly úkoly, které nepotřebovaly masivní palebnou sílu bitevní lodě, ale zároveň nabízely větší palebnou sílu než dokázal poskytnout torpédoborec. Půlka z celkem 22 křižníků Ticonderoga by měla projít modernizací a tento počet by měl stačit do roku 2030 na ochranu celkem 11 letadlových lodí, kterými námořnictvo disponuje. Jak to bude dál, to je ovšem otázka.

Původně měly Ticonderogy sloužit jen okolo 30 let, pak měly být nahrazeny novými, lepšími loděmi. První pokus pro náhradu se jmenoval SC-21 a druhý CG(X). Oba programy selhaly hned z několika důvodů, tím hlavním ale byl nedostatek financí a důraz na pozemní boje v období po 11. září.

Výsledek je takový, že polovina křižníků Ticonderoga musí projít nákladnou modernizací, druhá polovina odejde do výslužby a adekvátní náhrada je v nedohlednu...

O co vlastně Američané přijdou? O ohromnou palebnou sílu v každé lodi. Každé raketové silo na křižníku může být vybavené různými typy raket, ať to jsou protivzdušné, protilodní, protiponorkové a nebo střely s plochou dráhou letu. Celkový počet sil na jedenácti lodích je neuvěřitelné číslo 1.342. 

Je jasné, že s více penězi by námořnictvo mohlo modernizovat všechny Ticonderogy a tím si je ještě dalších dvacet let udržet ve výzbroji. Současná ekonomická situace ale tohle s největší pravděpodobností neumožní. Stejně jako neumožní ani vývoj a konstrukci křižníků nového typu. Jediné velké bojové lodě, které mají Američané v současné době ve výstavbě, jsou torpédoborce třídy Arleigh Burke, které mají méně výzbroje a nejsou schopny plně Ticonderogy nahradit....