Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.

Britské Královské námořnictvo (Royal Navy) v brzké době vyřadí své protilodní rakety, což v případě...
Britské Královské námořnictvo (Royal Navy) v brzké době vyřadí své protilodní rakety, což v případě boje zanechá lodě vyzbrojené pouze kanóny. Ačkoli adekvátní náhrady jsou pro rakety k dispozici, v příštích deseti letech se s takovým nákupem nepočítá.
S vyřazením amerických raket Harpoon, které ve své původní podobě slouží od roku 1977, se počítá za dva roky, tedy v roce 2018. Rakety jsou koncipovány na potápění nepřátelských lodí, mají dostřel cca 129 km (80 mil) a jsou vybaveny vysoce explozivní hlavicí o váze 221 kg. Harpoon je léty i bojem prověřená střela, která byla naostro použita například proti Íránským a Libyjským námořním silám v 80. letech minulého století.
Náhradníky za starý Harpoon není tak těžké najít, k dispozici jsou nechvalně proslulé francouzské střely Exocet, stejně jako nejnovější typy Harpoonu samotného. Další možnost by mohla být v nově vyvíjených norských střelách NSM (Naval Strike Missile), což je zcela nový design, který je momentálně posuzován americkým námořnictvem.
Problémem jsou ovšem peníze. Dle nejmenovaného zdroje z Královského námořnictva nejsou k dispozici žádné finanční prostředky a pravděpodobně nebudou až po dobu deseti let. Tento nedostatek je pravděpodobně způsobený stavbou dvou nových letadlových lodí třídy Queen Elizabeth a vývojem balistických nukleárních ponorek třídy Dreadnought.
Mezitím budou fregaty a torpédoborce britského námořnictva nuceny používat, v případě boje proti jiným lodím, své 4,5 palcové kanóny s maximálním dostřelem 27 km (17 mil). V případě, když by se do křížku dostal nejnovější torpédoborec třídy Daring s Ruskou fregatou třídy Neustrashimmy, fregata by díky svým raketám měla masívní výhodu v dostřelu. Aby byl Daring schopen vůbec zasáhnout fregatu, musel by se dostat k nepříteli na dostřel svých kanónů, což by ho zároveň posunulo na dosah osmi smrtících ruských raket Kh-35. Daring by nejprve musel odrazit a nebo přežít zásahy z ruské fregaty, aby mohl vůbec opětovat palbu.
Skutečnost by byla pravděpodobně ještě horší. Jakýkoli potenciální nepřítel s protilodními střelami by měl britské lodě na radaru a udržoval by bezpečnou vzdálenost mimo dostřel kanónů, takže pokud by nepřátelská loď nebyla výrazně pomalejší než britská, bylo by snadné být vždy krok napřed.
Během následujících dvou let, briské Královské loďstvo plánuje nasazení nových raket Sea Venom, což jsou protilodní rakety, kterými budou vybaveny palubní vrtulníky Wildcat. Ačkoli je tato střela bezpochyby moderní, její použití spočívá v ničení menších lodí. Střelu Sea Venom bez problému odrazí cokoli většího než je fregata. Pokud ji bude helikoptéra schopna vůbec vypálit.
Dokud tento problém s protilodními raketami nebude rychle vyřešen, jedno z největších loďstev na světe bude vystaveno kritické nevýhodě v oblasti boje lodě proti lodi.
Další články
Arabsko – izraelské války: začátek konfliktu
V následujících dvou článcích se zaměříme na příčiny složitých vztahů na Blízkém východě. Stále pokračující konflikt mezi Židy a muslimy dodnes způsobuje války a teroristické útoky v oblasti. Pro pochopení...
Erwin Rommel: nejlepší německý polní velitel druhé světové války
Polní maršál Erwin „Pouštní liška“ Rommel patřil k nejvýraznějším osobnostem armády Třetí říše, a to i přesto, že byl vždy ochotný porušit rozkaz, který považoval za špatný. Tento vynikající tankový velitel...
Červený kříž: nositel tří Nobelových cen míru
Červený kříž má po celém světě 16 milionů členů a jedná se tak o největší neziskovou organizaci světa (dle počtu členů). Jeho cílem je mimo jiné i pomoc lidem zasaženým válečným konfliktem. Během posledních...
Albánské bunkry aneb co může způsobit paranoidní diktátor
V dnešním článku se zaměříme na fenomén albánských bunkrů. V této malé třímilionové zemi se nachází statisíce železobetonových bunkrů z minulého století. Některé dnes slouží jako muzea, kavárny či dokonce...