Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Před 70 lety, v létě roku 1946, rok po konci druhé světové války, uskutečnilo...
Před 70 lety, v létě roku 1946, rok po konci druhé světové války, uskutečnilo námořnictvo Spojených států na atolu Bikini dva atmosferické testy nukleárních zbraní. Oba tyto experimenty prokázaly, že nejnovější zbraň v arzenálu skutečně patří mezi nejděsivější zbraně, co kdy byly použity…
Test samotný byl pojmenovaný operace Crossroads (křižovatky) a její účel byl vyhodnotit účinnost nukleárních bomb proti hladinovým plavidlům různých velikostí. K experimentu bylo použito 95 zastaralých a vyřazených bojových lodí, včetně čtyř bitevních lodí, dvou letadlových lodí (včetně USS Independence, o které jsme psali nedávno), dvou křižníků a několika tuctů obojživelných a zásobovacích lodí. Několik plavidel dokonce patřilo k lodím zajatým Německu a Japonsku, a které simulovaly flotilu v kotvišti. Kvůli testům efektu radioaktivity na živý organismus bylo napříč flotilou rozmístěno velké množství pokusných zvířat.
Po dlouhých přípravách byla svržena první atomová bomba s kódovým označením „Able“. Able byla plutoniová bomba stejného typu, který byl použit na Nagasaki s přibližnou ráží 23 kilotun (23.000 tun TNT), která byla shozena bombardérem B-29 a explodovala v přibližné výšce 160m.
První výsledky byly přinejmenším neočekávané… Ačkoli je tomu těžké uvěřit, pouze pět lodí se okamžitě potopilo, přičemž největší byl Japonský křižník. Radioaktivita, měřená přesnými přístroji uvnitř lodí sice dosáhla smrtící hladiny, ale po několika dnech prakticky zmizela a lodě mohly být bezpečně naloděny výzkumníky a námořníky. Test prokázal, že ačkoli námořníci uvnitř lodí jsou zranitelní vůči radiaci a teoreticky může výbuch celou posádku lodi zabít, lodě samotné přežijí explozi relativně bezpečně a mohou být opraveny a naloděny v poměrně krátkém časovém úseku.
Druhý odpal, kódové označení „Baker“, byl proveden zhruba 30 metrů pod hladinou moře. Bomba samotná byla umístěna pod lodí zakotvenou na samotném útesu. Po lodi po výbuchu nezbylo vůbec nic. Exploze vytvořila ohromný houbovitý mrak tvořený vodní párou a vodou se šířila nadzvuková rázová vlna, která zasáhla lodě jako bourací kladivo. Tentokrát se potopilo 8 lodí, včetně dvou bitevních a jedné letadlové.
Skutečné poškození ale pocházelo z radiace. Kromě podobného zásahu radiace, jaká byla při testu „Able“, byly lodě zality extrémně kontaminovanou vodou a troskami, které šly odstranit jen velmi složitě. Lodě musely být prakticky „oholeny“ až na holý kov, aby se úroveň radiace alespoň o něco snížila. Posádky plnící tento úkol byly kontaminované také. Po krátkém výzkumu byly lodě potopeny daleko od pobřeží, příliš nebezpečné pro další využití.
Americké námořnictvo rozhodně nebylo v průběhu testu připraveno na nebezpečí prakticky permanentní kontaminace radioaktivitou, které předvedl test Baker. Bomby v Hirošimě a Nagassaki explodovaly ve vzduchu, tudíž jejich znečištění radiací bylo podstatně menší než u podmořské/podzemní exploze jako u typu Baker, při které je vymrštěno do vzduchu ohromné množství radioaktivních částic, které může vítr zanést na značné vzdálenosti.
Testy Able a Baker ukázaly světu, že atomové výbuchy mohou být daleko nebezpečnější než byla předchozí představa a kontaminace může zůstat a zabíjet ještě několik desítek let po výbuchu. Přesto testování a rozvoj daleko silnějších a přesnějších atomových zbraní stále pokračuje…
Další články
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva....
Příběhy trosečníků: Shackletonova expedice
V dnešním článku se zaměříme na osudy Shackletonovy transantarktické expedice. Tento muž, zastíněný svými známějšími kolegy Amundsenem a Scottem, dokázal i po ztroskotání v ledové pustině udržet kázeň...
Mazaný a mazanější – historie vojenských šifer (2)
V druhé části článku se podíváme na další rozvoj kryptografie. Šifry hrály v novověké diplomacii a vojenství klíčovou roli. O výsledku jednotlivých bitev často rozhodovali matematici či šachisté ve službách...
Mazaný a mazanější – historie vojenských šifer (1)
Války často nerozhodují generálové, ale dobrá komunikace a logistika. Schopný zpravodajec může být cennější než pluk vojáků. Snahou protivníka je samozřejmě komunikaci nepřítele infiltrovat a využít ve...