ZPRAVODAJ

Co je gamifikace?

V obecném smyslu je gamifikace (česky přibližně „zhernění“) využívání herních mechanismů a procesů v neherním prostředí. V podstatě se tak jedná o zavádění herních prvků, jako jsou třeba soutěže nebo odměny, pro zvýšení výkonnosti. Tato metoda se ukázala jako velmi účinná, a proto ji dnes můžete najít téměř všude – ve školství (kvízy či různé soutěže), v marketingu (sbírání bodů za nákupy) či třeba ve zdravotnictví (různé fitness aplikace). Není proto divu, že tato technika se používá i ve vojenství. Moderní technologie zde přinášejí zcela nové možnosti, ale i nečekané následky a etické otázky.

Od medailí po simulace

Gamifikace v armádě nabírá nejrůznějších podob. Jednou z nejstarších metod je udílení hodností a medailí, což vojáky nejen motivuje, ale i podněcuje jejich soutěživost. Velmi důležitou roli hraje gamifikace především při výcviku. Rozdělení na týmy například může pomoci vojákům vytvořit si vzájemné pouto, které je při výkonu služby nezbytné. Ke zlepšení vojákových schopností zase pomáhají různé soutěže, a to třeba ve střelbě. Bodový systém pak umožňuje vybrat nejschopnější vojáky, nebo naopak vyřadit nedostačující rekruty.

Téměř nepostradatelnou součástí výcviku jsou v dnešní době i nejrůznější simulace. Díky nim například mohou budoucí piloti trénovat bez toho, aby riskovali svoje zdraví nebo extrémně drahou techniku. Simulace jsou velmi užitečné i proto, že umožňují instruktorům později podrobně analyzovat každý krok vojáka. U bojových jednotek pak simulace slouží zejména pro přípravu konkrétních operací či akcí.

Fenomén videoher

Velké změny přinesl nástup realistických videoher. Dnes populární střílečky mohou vyvolat větší zájem mladých lidí o vojenskou kariéru nebo dokonce přímo sloužit k armádní propagaci. Jeden takový případ se odehrál v roce 2020 v USA (americká armáda investuje do gamifikace enormní sumy). Americké námořnictvo zřídilo na herní platformě Twitch kanál, přes který byli uživatelé přesměrováváni na náborové stránky. Armádní postup vzbudil značné kontroverze a byl například probírán i v Kongresu. Celá aféra skončila až zákazem kanálu vlastníkem platformy (společností Amazon). Hráči akčních her mohou ale být pro armády zajímavé i z jiného důvodu: podle některých výzkumů mají hráči těchto videoher rychlejší reflexy a jsou rozhodnější.

Válka na body

Gamifikace má své využití i přímo během války, což se ukazuje i ve válce na Ukrajině. Gamifikace se používá především u jednotek ukrajinských operátorů dronů. Ukrajinské velení zavedlo unikátní bodovací systém, ve kterém jsou vojáci odměňování za zničení cíle, což se dokazuje pomocí videozáznamu. Jednotlivé cíle jsou obodované podle vojenské hodnoty: nepřátelský voják za šest bodů, tank už za čtyřicet a třeba protiraketová baterie za padesát. Za takto získané body si jednotka na virtuálním tržišti může nakoupit nové vybavení, což podle ukrajinské armády vojáky motivuje, a navíc pomáhá efektivně rozmístit vybavení k těm nejlepším. Nejlepší ukrajinský pluk s názvem „Ptáci Maďara“ například jen do dubna loňského roku nastřádal 16 000 bodů (pro představu těžký dron Vampire stojí asi 45 bodů). Systém na druhou stranu podle některých kritiků vede ke zbytečné rivalitě a honbě za body.

Problémy gamifikace

Jedna věc o využití gamifikace ve vojenství se nedá popřít – je nesmírně účinná co se týče výkonnosti vojáků. Má ale i své stinné stránky – zatím například neproběhla žádná studie dlouhodobých následků na psychiku vojáků, které mohou být značné. Přeci jen je gamifikace vystavěna na neustálé rivalitě a odměňování, což ale může vést k závislostem nebo k zanedbávání nebodovaných činností. Gamifikace má navíc ještě jeden důležitý dopad – dělá násilí mnohem jednodušším. Pokud se totiž zabíjení nepřátelských vojáků promění v bodovanou videohru, najednou se stává mnohem snazším, a to zejména pokud jste na pobíjení NPC (nehratelných postav) ve videohrách zvyklí od dětství. Ztráta odporu k násilí je sice z vojenského hlediska nutností, je ale správné dosáhnout jí tak, že uděláme z války hru?