Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Není rybář jako rybář. Vláčkař, rybář vláčivý, není jako kaprař, kterého večer najdete tam, kde jste ho ráno posadili. Vláčkař je dobrodruh a při vláčení nachodí mnoho kilometrů terénem, který je přinejmenším „specifický“. A to chce i specifickou výbavu.
Půlka června je svátkem každého milovníka zubatého rybolovu, protože na mimopstruhových vodách končí hájení většiny dravých ryb a zároveň začíná lov přívlačí. Hurá! Teď se jen rozpomenout, co na sebe... S tím nám pomohla rybářka Zuzka.
Příkré břehy, husté keře, rákosiny, podmáčený terén. Ne vždy stihne správa povodí posekat zarostlé břehy na rybářově oblíbeném úseku řeky. Vláčkařovým nejbližším průvodcem jsou proto šlahouny ostružiníků, kopřivy a ostrý rákos. A tomu se musí přizpůsobit i oblečení. Pokud jste rybáři, jistě sami rychle přijdete na to, co s sebou na výpravu. Pokud jste nerybáři, kteří se chtějí dozvědět, co vhodného koupit (přibalit) své ratolesti nebo partnerovi na lov, tady od nás máte malé doporučení:
Dlouhé kalhoty
S sebou zásadně dlouhé kalhoty. Že se budete péct? Taky budete prolézat džunglí kopřiv. Návleky na holeně se taky hodí, ale po nich sáhněte spíš až v podzimních měsících. „Jednou jsem si vzala dlouhou sukni. Taky to místy šlo, ale hádejte, kdo zvítězil v bitvě kotníky vs. ostružinové minové pole?”, směje se Zuzka.
Volte kalhoty s velkými kapsami, ideálně zapínacími – na nějaké to malé vybavení, pro rychlou výměnu nástrahy. Někdo nedá dopustit na rybářské vesty, ale v parném létě je to další vrstva oblečení navíc.
Od pasu nahoru
Triko nebo košili vždy alespoň s rukávy po lokte. Spálená ramena nejsou nic moc. „Já nosím raději rukávy dlouhé, člověk se pak lépe prodírá houštinami, podvečer zase lépe odoláte komárům”, vysvětluje Zuzka.
Pokud bude triko z funkčního rychleschnoucího materiálu, tím lépe.
Na hlavu vždy klobouk, kšiltovku, slamák – to už záleží na vkusu každého rybáře. Plátěný klobouk má tu výhodu, že jde vyprat. Navíc kryje i uši, takže se nespálíte.
Mějte na paměti dvě věci: terén a denní dobu
S dobou lovu se to má různě. Ne každý rybář vyráží za rozbřesku. Většina z nás totiž chodí do práce a
k vodě si odskočí na pár hodin cestou domů. Sama jsem se nejlepších úlovků dočkala 2 hodiny
před soumrakem, ale nějaký ten záběr se zadaří i v pravé poledne. Zkrátka vyjdete za plného slunce,
třeba ve 4 odpoledne a odcházíte někdy až v půl desáté večer. Je krásně, říkáte si, bude to pecka, ve
městě to peče, vezmu si kraťasy a tílko. Ano. Tak to je recept na průšvih. Ale každý by si tímhle
ohněm měl projít sám, aby se poučil z vlastních chyb.
Lov přívlačí je aktivní rybolovná technika prováděná na jeden prut. Rybář prochytává koryto řeky nebo úsek jezera tak, že vodou vede (nejčastěji) umělou nástrahu, aby vyprovokoval útok dravé ryby. Vláčení je povoleno od poloviny června do Silvestra. Z toho vyplývá, že rybář začíná sezónu v úmorných hicech, aby ji slavnostně zakončil ve vaťáku a vyteplených holinách.
Co na nohy
Boty pevné, prošlápnuté, ideálně oděruodolné. A pokud budou alespoň z části voděodolné, jedině dobře. Samozřejmě teď mluvíme o lovu ze břehu. Muškaři a obecně rybáři brodiví, nechť se oblečou po svém. My si vystačíme s tímto, s prutem v jedné a podběrákem ve druhé ruce.
Barvy oděvu volte přírodní a světlé. Ať zbytečně nepřitahujete sluneční paprsky. Střih volný. Materiál, pokud možno, rychleschnoucí.
Další výbava
Na záda bágl. Do něj vodu, opalovák, repelent, sváču co se nerozpustí (ne čokoládu ani jahody, a už vůbec ne jahody v čokoládě), samozřejmě povinnou výbavu předepsanou rybářským řádem, něco do deště nebo na večerní chládek (pončo, větrovku), tužku, hadr, igelitku na ryby, nůž a nástrahy.
Do větru a deště?
„Osobně za deště nikam nechodím, za bouře už vůbec ne. Hlavním důvodem je pochopitelně bezpečnost. Mávat prutem mezi blesky chce hodně nerozumu a klouzat po zadku z rozbahněného břehu jsem si taky vyzkoušela a netřeba to opakovat”, vzpomíná Zuzka.
Ve větru se špatně nahazuje. Vláčkař proto v horkých měsících nepromokavé oblečení nepotřebuje (taky by se v něm upekl). Pokud ale vyrážíte na lov před deštěm, přibalte si do batohu pončo nebo pláštěnku. Hlavně se držte blízko civilizace nebo svého auta.
„Snad jsme na nic podstatného nezapomněli. Takže jestli máte všechno sbalené, vyrážíme za dobrodružstvím. Petrův zdar”, loučí se Zuzka.
Mrkněte na lovecké a rybářské potřeby
do našeho e-revíru Military Range
Další články
Wilhelm Gustloff: největší námořní katastrofa všech dob
Parník Wilhelm Gustloff sloužil na konci druhé světové války jako německá evakuační loď a po torpédování sovětskou ponorkou na něm zahynulo přes 9 000 osob, především civilistů. Celý příběh dodnes budí...
Příběhy trosečníků: zkáza letu 571
Příběh letu uruguayských aerolinií č. 571 patří k jednomu z nejsilnějších příběhů 20. století. Díky odvaze a odhodlání dokázalo šestnáct lidí přežít 72 dní v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Mělo to ovšem...
John Donohue a jeho šílená pivní cesta do vietnamské války
V listopadu roku 1967 vyrazil americký veterán John „Chickie“ Donohue na vlastní pěst do pekla vietnamské války. V batohu měl pouze seznam svých přátel ze sousedství, osobní dopisy a hromadu piva....
Příběhy trosečníků: Shackletonova expedice
V dnešním článku se zaměříme na osudy Shackletonovy transantarktické expedice. Tento muž, zastíněný svými známějšími kolegy Amundsenem a Scottem, dokázal i po ztroskotání v ledové pustině udržet kázeň...