Nejdřív trocha fyziky
Na začátek se podíváme na to, před čím nás opalovací krémy chrání. Slunce neustále vyzařuje elektromagnetické záření (jedná se o formu energie), které se skládá ze širokého spektra různě dlouhých vln. Malou část tohoto spektra vnímáme jako světlo, jinou část (infračervené záření) zase jako teplo. Při opalování je ale pro nás nejdůležitější takzvané ultrafialové (anglicky ultraviolet – UV) záření. UV záření má kratší vlny než viditelné světlo a delší vlny než rentgenové záření. Plný zásah UV zářením ze Slunce by byl pro člověka smrtící, protože UV záření dokáže ničit buňky či poškozovat DNA (což pak vede ke vzniku rakoviny). Naštěstí pro pozemský život ale existuje ozonová vrstva, která dokáže téměř všechno UV záření pohltit. Se zbytkem si pak už ale musíme poradit sami nebo pomocí právě opalovacího krému.
Wikimedia Commons: Slunce při pohledu z Mezinárodní vesmírné stanice.
UV a lidské tělo
A aby to nebylo příliš jednoduché, musíme UV záření ještě rozdělit podle vlnové délky na UV A, UV B a UV C. UV C (nejkratší vlny) je pro živé organismy extrémně nebezpečné, ale je naštěstí zcela zachyceno ozonovou vrstvou. V kontrolovaných podmínkách se používá třeba k ničení bakterií a virů. Naopak záření UV B proniká atmosférou docela dost. Právě UV B způsobuje opálení nebo spálení kůže, ale je důležité třeba i pro výrobu vitamínu D. Záření UV A se v poslední době věnuje stále více pozornosti, protože proniká hlouběji do kůže a způsobuje její stárnutí. Typické letní spálení je pak z biologického pohledu odumírání buněk zasažených příliš velkou dávkou UV B záření.
Lidské tělo se s UV zářením dokáže do určité míry vypořádat samo. Klíčový je pigment melanin, který produkuje lidské tělo a který je schopen škodlivé záření rozkládat. Melanin určuje odstín pleti, přičemž logicky platí, že lidé s tmavší pletí jsou odolnější proti spálení. Odstín pleti je u každého individuální, ale rozlišuje se šest takzvaných fototypů. Evropané se většinou pohybují mezi fototypy I–IV, přičemž v Česku je nejčastější fototyp III (hnědé vlasy, zelené nebo hnědé oči, občas se sice spálí, ale většinou opálí). Pokud vás zajímají jednotlivé fototypy, v angličtině je najdete zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Fitzpatrick_scale.
Wikimedia Commons: UV záření se používá i pro kontrolu pravosti peněz. Všimněte si symbolů vlevo dole, které nejsou obvykle vidět.
Wikimedia Commons: Albinismus je vrozená vada, která se projevuje neschopností tvořit melanin.
Minerály i chemie
Opalovací krém může vypadat jednoduše, ale jde o výsledek mnohaletého výzkumu lékařů, fyziků a chemiků. Existují dva hlavní typy krémů: minerální a chemické. Minerální opalovací krémy obsahují malé krystalky minerálů (používá se například oxid zinečnatý), které dokážou odrážet UV záření. Jsou obvykle šetrnější k pokožce, ale nevýhodou je, že po nich zůstává typický bílý povlak na kůži, který se třeba ve vodě může smýt. Druhým typem jsou chemické opalovací krémy, které obsahují látky schopné rozkládat UV záření. Tyto látky se vstřebávají přímo do kůže a obvykle i déle vydrží, ale lidé s citlivější pokožkou nemusejí některé látky snášet. Důležitější než typ krému je ale to, zda chrání pouze před UV B zářením nebo i před UV A.
.webp){kind=logo}
Wikimedia Commons: Toto logo označuje výrobky,
které chrání i proti UV A záření.
„Tak mi dejte tu padesátku“
Při výběru opalovacího krému se většina z nás dívá hlavně na číslo na obalu, které se většinou pohybuje od 15 do 50. Co však tento údaj ve skutečnosti znamená? Toto číslo udává hodnotu SPF, v angličtině Sun Protection Factor, tedy faktor sluneční ochrany. Říká nám, kolikrát déle můžeme po nanesení opalovacího krému zůstat na slunci. Takže třeba člověk, který se normálně spálí po 30 minutách opalování, by se po použití opalovacího krému s SPF 20 spálil až přibližně po 600 minutách. Přesto většina odborníků pro jistotu doporučuje zopakovat natření každé dvě až tři hodiny. V českých podmínkách nebo u moře stačí většině lidí SPF 20, ale vyšší SPF samozřejmě nic nezkazí. Krém s SPF 50 se pak uplatní hlavně při celodenním pobytu na slunci nebo třeba ve vysokých nadmořských výškách, kde je koncentrace UV záření vyšší. V dnešní době už ale naštěstí existuje široká nabídka, ze které si vybere každý.
Wikimedia Commons: Fotografie člověka, který má na zádech obrazec ze slunečního krému. Vlevo normální fotografie, vpravo UV fotografie.
Zdroje
https://www.stoplusjednicka.cz/zajimavosti/jak-funguji-opalovaci-kremy-jak-chrani-nasi-kuzi-proc-je-v-nasledujicich-letech-cekaji
https://dvojka.rozhlas.cz/jak-funguji-opalovaci-kremy-7528136
https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/jak-funguji-opalovaci-kremy-co-rika-uv-faktor
https://www.cpzp.cz/clanek/5508-0-Znate-svuj-fototyp.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Ultraviolet
Zdroj obrázků: Wikimedia Commons (public domain)
