ZPRAVODAJ

Prinz Eugen byla chlouba námořnictva nacistického Německa za Druhé světové války, která byla po německé kapitulaci předána do "péče" Američanům. Loď se v roce 1946 převrátila a potopila poté, co byla hned dvakrát v krátkém sledu zasažena během nukleárních testů na atolu Bikini. Desítky let experti upozorňovali na možný únik paliva do Pacifiku, teprve letos se Pentagon pokouší něco s tím udělat.

Psal se rok 1946, několik měsíců po Druhé světové válce, když americké námořnicvo shromáždilo jednu z největších flotil v historii. Skupinu vedla letadlová loď Saratoga a bitevní loď New York, k vidění bylo ovšem i několik plavidel Osy, kupříkladu japonská bitevní loď Nagato a nebo křižník Prinz Eugen. Celá flotila více než 80 lodí zakotvila u atolu Bikini v souostroví Maršalových ostrovů a poté byla zasažena atomovým výbuchem. Dvakrát.

A důvod celé akce? Ačkoli Druhá světová válka skončila teprve nedávno, rusko-americké vztahy se rychle zhoršovaly. Většina tehdejších expertů věřila (oprávněně), že nepotrvá příliš dlouho a Moskva bude mít k dispozici svou vlastní atomovou bombu. Americké námořnictvo chtělo pochopitelně vědět, co přesně dokáže taková bomba napáchat na zakotvených lodích. Proto byla zahájena operace Crossroads (Křižovatka), která se skládala ze dvou samostatných testů, Able a Baker, které simulovaly shoz, potažmo podmořskou explozi atomové bomby a její působení na lodě. 

Těžký křižník Prinz Eugen byl jednou z největších lodí německé flotily. Prinz Eugen je známý tím, že spolu s mocnou bitevní lodí Bismarck za války potopil chloubu britského námořnictva, bitevní křižník Hood. Eugen byl po akci opravován v suchém doku, kde zůstal až do konce války. Po válce byl předán námořnictvu Spojených států, kde byl nakrátko přejmenován na USS Prinz Eugen. Loď přežila oba testy v poměrně dobrém stavu, jediné extra viditelné poškození byl zlomený hlavní stěžeň.

Ačkoli poškození lodě nebylo vážné, skutečným problémem se stala kontaminace radioaktivitou. Po několika ne příliš úspěšných pokusech o dekontaminaci byla loď odtažena k atolu Kwajalein, kde se po šesti měsících potopila. Dnes je loď viditelná u pobřeží ostrovu Enubuj, kde leží kýlem vzhůru. 

Experti varovali před možným únikem paliva z Prinze Eugena už v roce 1974. Pokud by přišel například silnější hurikán, bylo by zaděláno na ekologickou katastrofu.

Odčerpávání paliva je tedy  v plném proudu a probíhá ve spolupráci armády a námořnictva USA a Federativních států Mikronésie. Přímo nad vrakem kotví dvě lodě, záchranná loď USNS Salvor a tanker Humber. Asistenci poskytuje jednotka potápěčů a záchranářů amerického námořnictva. Podle odhadů je na palubě lodi přibližně 2.767 tun paliva.

K extrakci paliva bude využitá poměrně nová technologie nazvaná "Hot tap", která byla vyvinuta norskou firmou Miko Marine.Tato technologie využívá elektromagnetických svorek, které se "připnou" k lodi, následně vyvrtají otvor do trupu a zavedou čerpací systém pro samotnou extrakci. Palivo bude následně přečerpáno do nádrží tankeru Humber. Podobná operace proběhla úspěšně už v roce 2003, kdy bylo palivo extrahováno z potopeného tankeru USS Mississinewa, který byl potopen japonským torpédem za Druhé světové války.

Protože Prinz Eugen leží kýlem vzhůru ve velmi mělkých vodách, bude operace "jednodušší". Další ulehčující okolnost je ta, že křižník má své palivové nádrže rozmístěné poblíž vnějšího trupu. Loď nesla celkem 143 externích nádrží poblíž trupu a 30 hlouběji v lodi.

Předpokládá se, že celá akce by měla být skončena do konce října letošního roku.