ZPRAVODAJ

Aktivní zálohy: jak fungují a k čemu je máme

Military range pozadí novinky
Vojáci AZ při oslavách osvobození Plzně
3. listopadu 2026Gaisler Vojta

Aktivní zálohy hrají v armádě důležitou roli. Tento systém totiž občanům umožňuje přidat se k armádě bez nutnosti opustit civilní život. Armáda díky němu zase získává vycvičené a připravené vojáky, kteří ale představují menší finanční a organizační zátěž než profesionální vojáci.

Jak (levně) podpořit armádu  

Každý stát potřebuje funkční armádu, její velikost se ale liší podle zájmů a možností státu. Problémem totiž je, že každý voják z povolání je relativně drahý. Musí být vycvičen a vyzbrojen, pobírá stálý plat a má i nárok na výsluhy. Na druhou stranu je však nejlépe vycvičený a připravený. Po zrušení povinné vojenské služby se tak začaly hledat cesty, jak zvětšit počet vojáků co nejlevněji a nejefektivněji. Řešením se z velké části stali právě „záložníci“, kteří se dělí na dvě skupiny: na vojáky v záloze a příslušníky aktivní zálohy. Vojákem v záloze je někdo, kdo v minulosti absolvoval vojenský výcvik, ale už se mu dále nevěnuje. Typicky se jedná o bývalé vojáky, absolventy již zrušené vojny (ti ale vzhledem k překročení odvodového věku pomalu mizí) nebo o absolventy dobrovolných jednorázových výcviků. Členové aktivních záloh se výcviku věnují pravidelně.

Logo aktivních záloh ozbrojených sil ČR

Wikimedia Commons: Logo aktivních záloh ozbrojených sil ČR.
Členové aktivních záloh používají toto logo jako nášivku.

Aktivní zálohy

Členství v aktivních zálohách (AZ) v sobě kombinuje civilní a vojenský život. Příslušník AZ má normální civilní práci, ale zároveň se účastní pravidelných vojenských cvičení, takže si udržuje potřebné schopnosti a dovednosti. Aktivní zálohy (nepřekvapivě) primárně slouží jako záloha pro armádu. V případě, kdy by armáda potřebovala rychle zvýšit své počty či nahradit ztráty, by se povolali nejprve vojáci z AZ, kteří jsou mimo profesionály nejlépe připraveni (v případě nouze by následovali vojáci v záloze a až poté běžní občané). Na rozdíl od vojáků v záloze pak mohou být příslušníci AZ povoláni i během míru, například aby pomohli při povodních nebo posílili policii. Členové AZ už byli dokonce několikrát vysláni i do zahraničí, to je ale možné pouze s jejich souhlasem. Jinak jsou členové AZ vojáky a podléhají tedy rozkazům. Potřeby armády musí respektovat i civilní zaměstnavatel vojáka, který má povinnost ho na potřebnou dobu uvolnit.

Členové aktivních záloh na cvičení

Wikimedia Commons: Členové aktivních záloh na cvičení

Vojáci AZ při oslavách osvobození Plzně

Wikimedia Commons: Vojáci AZ při oslavách osvobození Plzně

Požadavky pro členství

Pro vstup do záloh je potřeba splnit několik základních podmínek: věk mezi 18 a 60 lety, občanství ČR, zdravotní způsobilost a prohlášení o tom, že rekrut nepodporuje žádné hnutí vedoucí k potlačení práv a svobod občanů. Na pohlaví ani vzdělání nezáleží, ale konkrétní funkce u záloh může mít další kritéria. Důležitými faktory jsou samozřejmě také aktuální početní stavy a poptávka armády. Po přijetí do aktivních záloh musí každý rekrut absolvovat povinný šestitýdenní výcvik ve Vyškově, kde se naučí všechny základní dovednosti. Po úspěšném absolvování základního výcviku už je z něj plnohodnotný člen záloh a je přidělen k jedné z 57 jednotek AZ. Jednotky mají různá zaměření – některé slouží jako teritoriální síly (domobrany), jiné jako rezervní jednotky pro útvary pravidelné armády. V zálohách se tak můžete klidně naučit třeba řídit tank. Každý „záložák“ se každoročně musí se svou jednotkou zúčastnit jednoho či více cvičení o maximální souhrnné délce 12 týdnů.

Znak Teritoriálních sil AČR

Wikimedia Commons: Znak Teritoriálních sil AČR

Finanční stránka věci

Armáda se k členství v aktivních zálohách snaží motivovat i finančně. Je to pro ni výhodné: oproti vojákům z povolání jsou příslušníci AZ sice méně trénovaní a zkušení, ale taky levnější. Jedním z hlavních lákadel je takzvaný náborový příspěvek, tedy jednorázová částka, kterou uchazeč obdrží po úspěšném absolvování základního výcviku. V současnosti činí 60 000 Kč při závazku na dva roky. Při výkonu služby, tedy při účasti na cvičení nebo při jiném nasazení, pak voják pobírá stejné služné jako profesionálové s odpovídající hodností. Kromě toho může obdržet odměny za dobré osobní hodnocení.

Na účasti svého zaměstnance netratí ani zaměstnavatel – stát mu hradí finanční náhrady po dobu, kdy zaměstnanec kvůli své činnosti v AZ nemůže pracovat. Takováto absence v práci se navíc nezapočítává jako dovolená. Po skončení závazku v AZ může voják buď odejít, nebo si závazek prodloužit. V případě prodloužení závazku (typicky na pět let) má nárok na takzvaný stabilizační příspěvek, který činí vyšší desetitisíce korun.

Pánev Badwater

Wikimedia Commons: Ilustrační obrázek

Další články

Archiv článků