Upravit stránku

Blížil se konec války a Německo se zoufale snažilo přijít s velkým množstvím „zázračných“ zbraní. Mohly ho experimenty se zakřivením dráhy kulek zachránit?

Zbraň Krummlauf je perfektní příklad posedlosti, jež zachvátila nacistické Německo, když se válečné štěstí začalo obracet ve prospěch spojeneckých armád. Její zahnutá hlaveň, přimontovaná na ústí pušky MP-44, umožňovala střelbu přes překážky, aniž by byl střelec ohrožován nepřátelskou palbou. Myšlenka samotná byla jistě zajímavá, ovšem nemohla ani v nejmenším změnit výsledek války.

Vývoj pušky byl zahájen v roce 1943, kdy prvotní testy byly prováděny za pomoci 20 mm široké hlavně namontované na 8 mm široké ústí pušky. Předpokládalo se, že využití stejného průměru by způsobovalo příliš velké tření a námahu pro praktické použití. Tento předpoklad byl následně vyvrácen během testování, kdy široké hlavně předvedly daleko horší výkony než se předpokládalo.

Dva různé druhy pušky Krummlauf spatřily světlo světa během roku 1944. Pěchotní verze měla sklon 30°, druhá, se sklonem 90°, byla zamýšlena k montování na německá obrněná vozidla. Takto velké zahnutí umožňovalo sezení ve vertikální poloze v místech s omezeným prostorem. Prvním skutečným testem měla puška projít u obrněnců Elefant, které nebyly vybaveny protipěchotním kulometem. Krummlauf by takto umožňoval střelbu na nepřátelskou pěchotu přibíhající k tanku s výbušninami. Jediný dochovaný exemplář této varianty je k vidění v muzeu města Koblenz v Německu.

Pěchotní varianta se dá dnes nalézt daleko častěji. Její hlaveň byla celkem 14 palců dlouhá se 4 palci rovnými, 5,5 palci zakřivenými a dalšími 4.5 palci rovnými. Na vršek zbraně bylo namontováno zrcadlo umožňující zaměření během standardního zacílení s pažbou na rameni. Přední mířidla byla namontována na ústí hlavně a zadní těsně za zrcadlo.

Testování na základně v americkém městě Aberdeen po válce ukázalo, že kulka se obvykle při výstřelu rozpadla na dvě poloviny, což způsobilo její minimální použitelnost při střelbě na delší vzdálenosti. Životnost hlavně, která činila pouze několik stovek nábojů, bývala prodloužena vyvrtáním několika otvorů pro lepší únik plynů z výstřelu.

Další články

Je libo čaj v tanku?

Je libo čaj v tanku?

Na světě je málo věcí více britských než je čaj, ačkoli tradice jeho vaření pochází původně z Portugalska, kde se vařily listy z jižní Asie. Celá kultura vaření čaje...
Doolittlův nálet aneb

Doolittlův nálet aneb "pomsta" za Pearl Harbor

Dne 18. dubna roku 1942 došlo k téměř "zázračnému" náletu proti japonskému ostrovu Honšú. Jeho název je odvozený ze jména člověka, který stál prakticky za celým plánováním,...
Druhoválečný letoun vyzvednut ze dna jezera

Druhoválečný letoun vyzvednut ze dna jezera

Potápeči Ruského námořnictva nedávno na dně arktického jezera našli a vyzvedli stíhače z Druhé světové války. Tento konkrétní letoun byl jeden z tisíců, které byly dodány do...
Amerika to s hypersonickou municí myslí vážně

Amerika to s hypersonickou municí myslí vážně

Američtí představitelé letectva podnikli kroky (urychlené pravěpodobně díky úspěchům Číny a Ruska) k vývoji a získání nové hypersonické rakety země-vzduch, která by dokázala...
Nahoru