Upravit stránku

Vybavená účinným tlumičem, snadno rozložitelná a přenosná, Welrod je skvělá zbraň pro spojenecké operativce napříč nacisty okupovanou Evropou.

Pistole, která je snadno zapamatovatelná díky svojí podobnosti s výbavou Jamese Bonda, byla vyrobená výborem pro speciální operace (SOE) v roce 1940, ve městě Welwyn v Británii.

Všechny výrobky z Welwynu vždy začínaly prvními písmeny tohoto města, ať už se jednalo o Welbike (malá skládací motorka), Welpen (malé pistolové pero), Welgun (skládací 9mm samopal) a v neposlední řadě i samotný Welrod.

Welrod byl již od začátku koncipován jako zbraň na tiché odstranění stráží a od toho se odvíjela i jeho konstrukce. Nejprve byla vyráběna jako manuálně nabíjená zbraň bez poloautomatiky. Problém všech poloautomatických zbraní spočíval v tom, že i při použití toho nejefektivnějšího tlumiče se projevoval specifický mechanický zvuk při výměně nábojů. Ačkoli byl tento zvuk, oproti zvuku výstřelu, tlumený, mohl zalarmovat stráže a narušit probíhající akce.

Aby se tomuto problému konstruktéři vyhnuli, Welrod byl vyroben jako opakovací zbraň, kdy střelec musel otočit uzávěr v zadní části zbraně o 90 stupňů, což uvolnilo vystřelenou patronu, a následně šroubovat v opačném směru pro nabití nového náboje. Ruční nabíjení minimalizovalo pohyblivé části a jediný zvuk, který zbraň vydávala, byl zvuk výstřelu.

Zásobník Welrodu, upravený z Coltu 1903, pojmul až 8 nábojů (ačkoli bylo doporučováno mít v zásobníku maximálně 5 nábojů, aby se předešlo selhání). Zásobník samotný sloužil i jako rukojeť, která byla pro pohodlí a pevnost úchopu potažena silnou vrstvou gumy.

Jedna z hlavních předností, kterou se podařilo konstruktérům splnit, byla nutnost účinného skrytí zbraně. Jakýkoli odbojář, který byl chycen se střelnou zbraní, byl okamžitě zadržen. Proto byl Welrod vytvořen, aby při běžném nošení nemohl být rozpoznán jako okamžitá hrozba. Při odstranění rukojeti a začlenění například do batohu s nástroji automechanika, byla velká šance, že zbraň unikne pátravým očím nepřítele.

Tlumič byl integrován do těla zbraně a vyznačoval se mimořádnou účinností. Jeho výdrž byla ovšem limitovaná, využívala řadu gumových přepážek s pevným těsněním a po pouhých 15. výstřelech obvykle docházelo k roztrhání gumy, což učinilo zbraň při střelbě daleko hlasitější. Z tohoto důvodu byla přidána možnost hlaveň snadno rozšroubovat a gumu vyměnit.

Úspěšnost zásahu byla do vzdálenosti zhruba 23 m během dne a 7,5 m v noci (při použití fluorescentního nátěru na mířidlech). Přesnost bohužel snižovalo špatné držení zbraně, mizerný kohoutek a gumové přepážky tlumiče.

Zbraň byla v produkci od roku 1943 a do konce války bylo distribuováno přes 15,000 kusů do zemí Dánska, Norska a Francie.

Další články

Jak si poradit s výpadkem elektřiny

Jak si poradit s výpadkem elektřiny

Každý to známe a každému z nás se to čas od času stane. Výpadky proudu jsou nedílnou součástí života v civilizaci, ať už za nimi stojí extrémní počasí jako je silný vítr a...
Tři způsoby výroby voděodolných sirek

Tři způsoby výroby voděodolných sirek

Všichni asi víme (nebo bychom měli vědět), že oheň často znamená rozdíl mezi životem a smrtí a na vícedenních vandrech je rozhodně potřeba disponovat nějakým dobrým...
Je mobilní jaderný reaktor dobrý nápad?

Je mobilní jaderný reaktor dobrý nápad?

Za celou myšlenkou se rozhodně dá vidět jistá logika. Americká armáda cílí nový projekt na vyvinutí jaderného reaktoru, který je mobilní a může zůstat v pohybu s jednotkami a...
Jak filtrovat a vyčistit v nouzi vodu

Jak filtrovat a vyčistit v nouzi vodu

Pro většinu z nás, z rozvinutého světa, je získání pitné vody otázkou chvíle, respektive pouhého otočení kohoutkem. Ovšem, mimo domov, mimo civilizaci, může být získání...
Nahoru