Jedna z hlavních předností, kterou se podařilo konstruktérům splnit, byla nutnost účinného skrytí zbraně. Jakýkoli odbojář, který byl chycen se střelnou zbraní, byl okamžitě zadržen. Proto byl Welrod vytvořen, aby při běžném nošení nemohl být rozpoznán jako okamžitá hrozba. Při odstranění rukojeti a začlenění například do batohu s nástroji automechanika, byla velká šance, že zbraň unikne pátravým očím nepřítele.
Tlumič byl integrován do těla zbraně a vyznačoval se mimořádnou účinností. Jeho výdrž byla ovšem limitovaná, využívala řadu gumových přepážek s pevným těsněním a po pouhých 15. výstřelech obvykle docházelo k roztrhání gumy, což učinilo zbraň při střelbě daleko hlasitější. Z tohoto důvodu byla přidána možnost hlaveň snadno rozšroubovat a gumu vyměnit.
Úspěšnost zásahu byla do vzdálenosti zhruba 23 m během dne a 7,5 m v noci (při použití fluorescentního nátěru na mířidlech). Přesnost bohužel snižovalo špatné držení zbraně, mizerný kohoutek a gumové přepážky tlumiče.
Zbraň byla v produkci od roku 1943 a do konce války bylo distribuováno přes 15,000 kusů do zemí Dánska, Norska a Francie.