Upravit stránku

Nebyl by to správný začátek roku, kdyby si Kim Čong Un a prezident Donald Trump nevyměnili nějaké "zdvořilostní" výhrůžky o vzájemném nukleárním zničení. Mezi těmi výhrůžkami jsou ovšem velké nepřesnosti. Ano, samotný prezident Spojených států (pravděpodobně i jeho severokorejský protějšek) má odpovědnost rozhodovat o odpalu atomových zbraní, ovšem neděje se tak za pomoci tlačítka.

Ve svém novoročním projevu Kim Čong Un prohlásil: "Amerika by měla vědět, že mám na stole k dispozici nukleární tlačítko a celé vnitrozemí je v dosahu našich zbraní. Spojené státy tak rozhodně nemohou zahájit válku proti mně a mojí zemi".

Ke své odpovědi dopomohl Trumpovi jeho oblíbený Twitter, kde v podstatě prohlásil, že má své tlačítko "funkční, větší a silnější".

Ve tweetu samotném je několik překroucených faktů. Velikost nukleárního arzenálu Severní Koreje je irelevantní. Tyto zbraně mají tak obrovskou ničivou sílu, že i jedna plně funkční raketa je mocný odstrašující prostředek. Podle odhadů by měla Korea disponovat něco mezi 9 až 20 nukleárními zbraněmi a dostatkem štěpného materiálu na stavbu dalších 60. Další aspekt, dělající Trumpův tweet zbytečným, je to, že na severu Koreje je tak omezený přístup k internetu, že je otázka, kdo jeho tweet v zemi četl. Prakticky tedy šlo jen o jeho ego reakci a pokus o "poměření pindíků" s Kim Čong Unem. 

Nejpodstatnějším detailem je ovšem to, že nic jako popisované tlačítko není. V případě prezidenta Trumpa jde o armádního důstojníka, který je s ním ve všech okamžicích. Důstojník u sebe má kufřík označený zkratkou PES (Presidential Emergency Satchel). Uvnitř kufříku nenajdete nic jako tlačítko, ale množství papírů a knih. V knihách je výběr útočných možností, malá identifikační karta s autentizačnímy kódy prezidenta, seznam bezpečných bunkrů, kde se prezident v případě útoků může schovat a instrukce jak používat nouzový vysílací systém.

Pokud se už Trump rozhodne použít nukleární zbraně, měl by se poradit s nejbližšími poradci o tom, jak by měly být přesně použity a jaké plány v černé knize použít. Jakmile je plán vybrán, prezident se identifikuje správným kódem z karty u velení amerických strategických sil. Po úspěšné identifikaci je rozkaz předán dál zabezpečeným kanálem až k patřičně vyzbrojeným jednotkám, ať už se jedná o ponorky, bombardéry, raketová sila a další. Pokud se rozkaz shoduje se zákony, všichni pod prezidentem jsou povinni rozkaz splnit.

Systém použití těchto smrtících zbraní má být funkčně rychlý, ale zároveň v sobě obsahuje  množství kontrol, aby se předešlo impulsivnímu jednání. Prezident se musí poradit se svými nejbližšími poradci jako je tajemník ministerstva obrany a poradci národní bezpečnosti. Ačkoli nikdo z nich nemá právo veta, mohou se pokusit prezidenta přesvědčit, že nukleární úder není nutný. Identifikační systém pomocí jasného kódu by měl předejít zneužití zbraní díky falešným rozkazům a zároveň dává prezidentovi nějaký čas navíc na rozmyšlenou.

Pravděpodobně to není dokonalý systém, ale lepší než aby fungoval na pouhé tlačítko.

Další články

Pět důvodů, proč vlastnit survival luk

Pět důvodů, proč vlastnit survival luk

Na internetu bezpochyby naleznete stovky luků, které se budou lišit konstrukcí i výkonem. V tomto článku se mrkneme na skládací reflexní luky, které jsou perfektní pro survivalové...
Sebezničující polymer vzbudil zájem CIA

Sebezničující polymer vzbudil zájem CIA

Možná to bude znít jak ze špionážního filmu, ale nový materiál vyvinutý vědci z ACS (American Chemical Society) skutečně disponuje schopností "sebezničení", když je zasažen...
Tvrďák týdne: Tibor Rubin

Tvrďák týdne: Tibor Rubin

Tibor Rubin byl židovský tvrďák narozený v Maďarsku, který nejenže přežil čínský zajatecký tábor, ale i nacistický koncentrák...
Nahoru