Američtí představitelé letectva podnikli kroky (urychlené pravěpodobně díky úspěchům Číny a Ruska) k vývoji a získání nové hypersonické rakety země-vzduch, která by dokázala překonat Mach 5...
Američtí představitelé letectva podnikli kroky (urychlené pravěpodobně díky úspěchům Číny a Ruska) k vývoji a získání nové hypersonické rakety země-vzduch, která by dokázala překonat Mach 5...

Už více než dvacet let si letectvo Spojených států a spousta agentur z privátního sektoru pomýšlí na zařazení nové hypersonické technologie do výzbroje. Několik různých experimentů již samozřejmě proběhlo, ale žádná funkční zbraň zatím světlo světa nespatřila.

To se ale může změnit. Dne 29. června vydalo velení letectva oficiální prohlášení formou výzvy (odkaz je v angličtině), která v podstatě vyzývá zaujaté strany k předložení materiálů o případném designu a poklady informující o výrobních kapacitách.

"Výrobce musí mít znalosti v oblasti aerodynamiky v hypersonických rychlostech, tepelných ochranných systémech, raketových motorech na tuhá paliva, integraci bojových hlavic, navádění, navigaci a integrací do moderních letounů."

Hypersonická munice, jak už název sám o sobě napovídá, by měla několikanásobně překonávat rychlost zvuku, což by jí poskytlo velkou výhodu oproti současným o dost pomalejším zbraním. Vysoká rychlost snižuje pravděpodobnost úspěšného zásahu nepřátelské obrany a jen samotná kynetická energie zbraně má neuvěřitelnou ničivou sílu.

Pentagon vývoj hypersonických zbraní podporuje již několik let, samotné ministerstvo obrany v roce 2016 vydalo 108 milionů dolarů na vývoj. V letošním roce by tato částka měla dosáhnout 378 milionů dolarů a požadavek na příští rok se pohybuje kolem 292 milionů dolarů.

Co se týče předchozích amerických pokusů, DARPA a NASA v předchozích letech testovaly X-51 Waverider, což je dvoutunová raketa se dvěma stupni a motorem typu scramjet. První stupeň Waverideru umožnil dosáhnout rychlosti Mach 4.5, poté se zapojil do akce scramjet, který raketě umožnil překročit Mach 5.

X-51 byl otestován od roku 2010 celkem čtyřikrát, přičemž poslední, který byl zárověň i nejúspěšnější, umožnil raketě přeletět část Pacifiku. Waverider letěl rychlostí Mach 5.1 po celých 6 minut.

Na druhé straně "barikády" se ovšem taky nelení. Čína i Rusko pracují na svých vlastních verzích hypersonických zbraní. Čínský hypersonický kluzákový systém WU-14 byl prý otestován mezi roky 2014 a 2016 nejméně sedmkrát. Rusko údajně podobný kluzákový systém s názvem Yu-71 otestovalo v roce 2015. Nesmíme také zapomínat na ruskou protilodní střelu Zirkon, která by mohla vážně ohrozit i americké svazy letadlových lodí.

V návaznosti na X-51 má Austrálie ve spolupráci s NASA v plánu experimentovat se svými designy, které by se měly vyznačovat "nízkou" cenou (cílová částka je prý 10 milionů dolarů za kus). První ostré testy projektu označeného jako HiFIRE (Hypersonic International Flight Research Experimentation) by mohly proběhnout již tento měsíc.

Je jasné, že letectvo Spojených států je více než dychtivé získat tyto zbraně do aktivní služby co nejdříve. "Tento nový zbraňový systém musí být designován a připraven pro rychlý vývoj a nasazení" oznamuje výzva. Zajemci o tento kontrakt mají čas až do pozítří, tedy 14. července.

Další články

Jak mormonský pilot vykouzlil vánoční atmosféru pomocí fondánu

Prožít Vánoce v německém zajateckém táboře je samo o sobě natolik smutné, že nás z těch představ sotva něco vytrhne. A přesto... Dojemný příběh poručíka Terryho nám ukazuje, že i v nejtemnějších

Malé vánoční příměří roku 1944

Za druhé světové války nedošlo k žádnému velkému příměří jako o Vánocích roku 1914. Tenkrát tisíce francouzských, německých a britských vojáků opustili své zákopy a setkali se v „zemi nikoho”, aby si

Vznik československého letectva: Příběh odboje a vzletu

Letos v říjnu uplyne 105 let od vzniku československého letectva. Podle historiků datujeme jeho začátek k 30. říjnu 1918, kdy důstojníci rakousko-uherské armády ustanovili v P

Jak se připravit na výšlap do vysokých nadmořských poloh

„Nejnáročnější byl pro mě výstup ke gejzírům El Tatio ve výšce zhruba 4.500 m n. m. Nebo na chilskou náhorní plošinu Chajnantor, kde má Evropská jižní observatoř své špičkové teleskopy. To bylo o

ANCHOR_TOP_TITLE

Ahoj!
Kdybychom mohli, podáme vám ruku na pozdrav.
To ale bohužel nejde a musíme si vzájemně podat jen vaše cookies. Jste pro?
Díky nim budeme vědět, jak to na našem webu žije a ukážeme vám jen takovou reklamu, co vás opravdu zajímá.
Co jsou cookies?

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Co jsou cookies?