Počátek
Puška, která pomohla osvobodit Francii, byla vytvořena kanadsko-francouzským konstruktérem Johnem Garandem, a to dvacet let poté, co se přestěhoval v 11 letech do Ameriky. Jeho načasování nemohlo být lepší. Po hrůzyplném a krvavém představení, jakým byla první světová válka, americká armáda potřebovala nahradit zastaralé opakovací pušky moderními poloautomatickými zbraněmi, které by byly schopny zvýšit palebnou sílu průměrného pěšáka. Jedním z příkladů pro americké konstruktéry byly kupříkladu francouzské pušky RSC 1917, které byly ovšem nasazeny až ke konci války a do bojů tolik nezasáhly.
Již od roku 1920 Garand experimentoval s různými designy s velkým množstvím mechanismů, ale až v roce 1926 došlo k průlomu, kdy byl poprvé použit systém odběru plynu z hlavně. Armádní testy v roce 1931 dokázaly, že puška M1 je jednoduchá, přesná a spolehlivá. Jinými slovy, perfektní zbraň.
Avšak Garand měl i svojí konkurenci… Jejím konstruktérem byl známý a talentovaný John Pederson, který kromě své pušky představil i nový náboj .276. I když se tato nová ráže představitelům armády líbila, z důvodů logistiky a zaběhlé výroby byly obě pušky předělány na kalibr .30 a po rok dlouhém testování zvítězil Garandův výtvor a puška M1 byla oficiálně zavedena do armády.