Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Stopování zvířat a lidí je v podstatě forma umění, kterou se rozhodně vyplatí znát,...
Stopování zvířat a lidí je v podstatě forma umění, kterou se rozhodně vyplatí znát, když se ocitnete v nouzi. Podle toho, co lovíte, musíte být neustále v pozoru a sledovat vše od země až po špičky stromů, protože kořist se může ukázat každou chvíli a vy přece nechcete zůstat o hladu. Rozlišit přírodní vzruchy, jako je vítr a nebo déšť, od zvuků vydávaných zvířaty, chce ovšem trochu té praxe a zkušeností.
Pro bezpečný a produktivní lov musíte také znát široké okolí a to kontrolovat v pravidelných intervalech. V dobách krize vám do území mohou vstoupit další lidé, kteří se vám mohou pokusit ukrást úlovek a nebo naklást smrtící pasti v revíru… (tento „návod“ uplatňujte pouze v krizových situacích a nebo v místech, kde to umožňuje legislativa)
Hajný je lesa pán
Jakmile si zvolíte území, které se stane vaším budoucím lovištěm, měli byste se porozhlédnout po zvířatech, která poslouží jako potrava pro následujících pár dní (či měsíců).
Obhlídka by měla začít průzkumem zvířecích pelechů, úkrytů a čehokoli, co by vám pomohlo najít kořist rychleji a zároveň umožnilo odhadnout počet dostupných zvířat. Existuje několik věcí, kterých byste si měli být ve vaší zóně vědomi:
Voda by měla být tekoucí, čistá a bez známek kontaminace. Prameny, potoky, řeky a jezírka jsou obvykle skvělá místa na hledání zvířecích stop. Pokud je budete sledovat, umožní to přesné určení míst, kudy zvěř chodí a zároveň to může ukázat na jejich případné úkryty.
Zvěř se bude vyskytovat tam, kde je hojnost jídla, které nebude znečištěné. Kupříkladu: pastviny, které využívají jeleni a nebo tetřevové musí být zcela bez odpadků, znečištěné vody a nebo zrezlých vozidel. Mnoho vysoké zvěřiny potřebuje pro život pastviny nebo louky s lesem v okolí.
Pouštní terén bývá extrémně náročný na přežití, ale pokud se dostanete do situace, kdy v takovém prostředí uvíznete, hledejte stinná místa, kamenné formace a pouštní rostlinstvo. Protože se kořist o vašem příchodu pravděpodobně dozví velmi rychle, bez řádné zkušenosti a praxe bude obtížné cokoli chytit.
Terén svůj znát musíš
Když se usazujete v nové zóně lovu, je vždy skvělé mít obecnou představu o jejím typu. Je hornatá, kopcovitá, rovná, bažinatá nebo pouštní? Každý takový typ potřebuje jiný přístup a jiné stopovací metody.
Hornatý typ se vyznačuje příkrými změnami v nadmořské výšce, velkým množstvím kamenných útvarů a extrémně tvrdým povrchem země, kde je velmi náročné sledovat stopy. Vaší nejlepší šancí budou značky od zubů, pachy a náhlé pohyby či zvuky.
Kopcovitý typ bývá kombinací pastvin a lesů, kde je daleko snadnější sledovat stopy, díky měkčí a vlhčejší půdě. Díky tomu se snadno vysleduje i stáří stop, směr pohybu a počet kusů ve stádě.
Rovný typ má malé, či žádně změny v nadmořské výšce. Lesy nabízejí skvělý kryt pro stopaře, ale zároveň místo pro rychlý úprk zvěře. Zde také dokáže zvěř vyvinout největší rychlost a tím „zamést“ svojí stopu. Když najdete místo, kde často prochází zvěř, vybudujte si posed a nebo si najděte nějaké místo, odkud můžete nepozorováni lovit.
Bažiny bývají extrémně nebezpečné a stopování v nich velmi náročné. Díky velkému množství vodních ploch a malému množství suché země budou stopy velmi daleko od sebe a zvířat bude pomálu. Během lovu můžete narazit na obdobu pohyblivých písků, jedovaté hady a minimum orientačních bodů.
Pouště mají obvykle stopy, ale je velmi obtížné určit jejich stáří. Pokud si nedáváte pozor, můžete se jednoduše ztratit a zemřít na dehydrataci. Velké nebezpečí v této krajině spočívá v prašných bouřích, které vás mohou pohřbít zaživa a způsobit velkou řadu jiných problémů. Protože teplota v poušti během noci prudce klesá, je potřeba mít vhodné obleční pro vysokou teplotu, stejně jako pro nízkou.
Pár pravidel
Ať už lovíte jen cvičně a nebo čelíte krizi, je nutnost mít připravený nějaký plán. Neopouštějte známé oblasti bez upozornění příbuzných či kamarádů. I když dotyčná osoba nebude moci zorganizovat záchranou operaci, alespoň někdo bude vědět, že jste pryč.
Matka příroda má mnoho pojistek, které chrání její obyvatele. První a nejdůležitější je ticho. Když se děje něco neobvyklého, ptáci a hmyz přestanou vydávat zvuky, což „nakopne“ přirozený instinkt zvěře, která následně opustí ohrožená místa. Pokuste se pohybovat co nejtišeji a splyňte s okolní přírodou. Pokud jste již zmapovali okolí, sledujte znaky, které vás dovedou ke kořisti, jako například ohnuté větve a pokroucená tráva. Při bližším pohledu byste snadno měli vidět zvířecí stopy. Nejlepší doba pro lov je například po dešti, kdy mokrá půda skvěle ukazuje zvířecí stezky a ulehčuje vám práci. Při úsvitu a západu slunce zvěř obvykle chodí pít, takže stačí vyčkat u potoku či řeky a buď naklást pasti, či využít zbraně ke složení kořisti.
Poznámky k několika druhům zvířat
Vysoká zvěř – Při pohybu skrz les zanechává vysoká dobře rozlišitelné stopy na sledování. Pokud je něco vyplaší, je schopna vyvinout vysokou rychlost a přeskočit několik metrů jedním skokem, což stěžuje stopování.
Medvědi – Pokud narazíte na stopy medvěda, buďte velmi opatrní. Snažte se udržet pozici proti větru, aby nezachytil váš pach. Na rozdíl od jiných zvířat je daleko pravděpodobnější, že se stanete jeho kořistí než obráceně. I když se obvykle pohybují lesem pomalu, jsou schopni vyvinout vysokou rychlost (rozhodně je nepředběhnete) a člověk nemá proti jejich tlapám nejmenší šanci. Snažte se mu vyhnout nebo z místa setkání vycouvat, pro lov jsou v okolí jistě lepší cíle.
Mezi další zvířata, na která obvykle narazíte v lesích, patří veverky, zajíci a lišky. Pokud máte hlad, všechna tato zvířata můžou posloužit jako zdroj potravy pro vás i vaši rodinu a ačkoli můžou chutnat divně, jsou zdrojem cenných tuků a proteinů. Pokud už nějaké zvíře zabijete, snažte se využít i kosti a kůže ke svému prospěchu.
Závěrem
Stopování je rozhodně jedna ze schopností, které je dobré znát. S ní bude vaše šance na přežití krize daleko větší, než bez ní. Ale pozor, není to nic jednoduchého a k jejímu plnému ovládnutí jsou potřeba roky zkušeností a praxe, takže trénujte, ale pokud možno jen nanečisto…
Další články
Jak mormonský pilot vykouzlil vánoční atmosféru pomocí fondánu
Prožít Vánoce v německém zajateckém táboře je samo o sobě natolik smutné, že nás z těch představ sotva něco vytrhne. A přesto... Dojemný příběh poručíka Terryho nám ukazuje, že i v nejtemnějších
Malé vánoční příměří roku 1944
Za druhé světové války nedošlo k žádnému velkému příměří jako o Vánocích roku 1914. Tenkrát tisíce francouzských, německých a britských vojáků opustili své zákopy a setkali se v „zemi nikoho”, aby si
Vznik československého letectva: Příběh odboje a vzletu
Letos v říjnu uplyne 105 let od vzniku československého letectva. Podle historiků datujeme jeho začátek k 30. říjnu 1918, kdy důstojníci rakousko-uherské armády ustanovili v P
Jak se připravit na výšlap do vysokých nadmořských poloh
„Nejnáročnější byl pro mě výstup ke gejzírům El Tatio ve výšce zhruba 4.500 m n. m. Nebo na chilskou náhorní plošinu Chajnantor, kde má Evropská jižní observatoř své špičkové teleskopy. To bylo o